Filosofie shiatsu

Shiatsu odvozuje svoje teoretické a praktické kořeny od starobylých tradic léčení a filosofie Dálného východu. Dnes je to samostatná léčebná metoda původem z Japonska, ovlivněna čínským i západním poznáním. Z čínských poznatků je to hlavně učení o jin a jangu a pěti elementech, ze západního vědění je shiatsu ovlivněné anatomií a fyziologií.

Čínská medicína člověka pojímá komplexně a to i v souvislosti s prostředním, ve kterém žije. Popisuje dva základní principy – jin a jang. Ty jsou sice protikladné, ale vzájemně se doplňují a nemohou bez sebe existovat.

Dále rozeznává pět prvků a popisuje jejich vztahy. 

Ke každému prvku patři na fyzické úrovni většinou dva orgány, jejich energetické dráhy, smyslový orgán, tkáň, tekutina,… Na psychické úrovni pak emoce a určité charakterové rysy, postoje a také "duše" - jakási duchovní kapacita. Mimo člověka pak prvky zahrnují klimatický faktor, roční období, zeměpisný směr …. a mnoho dalšího.

Cokoliv vně i uvnitř nás můžeme zařadit k některému z těchto elementů a také k jinu či jangu. Zdraví a celková pohoda (rovnováha) člověka je podle této teorie ovlivňována vnějšími faktory - klimatem, potravou a sociálním prostředím,.. a zevnitř závisí na jeho psychickém ladění, prožívání emocí, využívání svých schopností a podobně.

Při shiatsu tak prostřednictvím drah a bodů ovlivňujeme vnitřní prostředí člověka - dráhu, související orgány, ... ale také vnitřní postoje, emoce a další atributy psychiky. Zevní prostřední ovlivnit nemůžeme, ale schopnost reagovat a přizpůsobovat se změnám vnějšího prostředí ano.

Ve světle výše řečeného je shiatsu velmi odlišné od klasické masáže, která je cílená především na pohybový aparát, i když pozorný a zkušený masér vám také pomůže zrelaxovat nebo naopak vaše tělo povzbudí. 

Účinnost a zacílení shiatsu na určité potíže navíc zvyšuje i to, že praktik na počátku vždy vyhodnocuje aktuální stav klienta, vybírá vhodné dráhy pro ošetření – pokaždé to může být jiná kombinace – a také v průběhu masáže přizpůsobuje techniku, sílu a dobu působení na určité místo aktuální situaci. 

Na závěr ošetření může dát klientovi doporučení, vybrat vhodnou stravu či cvičení, které může podpořit v těle element, který je v největší nerovnováze.